Trocha historie a osobního pohledu na sklonku dlouhé cesty statusu veřejné prospěšnosti

18. 08. 2017 17:01:07
Když jsem se dozvěděl, že vláda schválila zákon o statusu veřejné prospěšnosti, nemohl jsem tomu uvěřit. Byl to již třetí návrh tohoto zákona...

První skončil v Senátu s koncem vlády premiéra Petra Nečase, druhý nedoputoval ani do vlády. Neznal jsem nikoho, kdo by řekl, že, tento, třetí, je v něčem užitečný. Dokonce i v neziskových organizacích, kde bývá složité se shodnout na jednotném postupu, měli všichni zainteresovaní jasno. Tohle nemělo vzniknout.

Přišlo mi, že jasno mají i ti úředníci, kteří to tvořili, či akademici v Legislativní radě vlády. Nebylo mi známo, jestli a jak má jasno ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který se držel zadání svůj úkol splnit a předložit. Když jsme seděli s kolegy u Andreje Babiše a stali se svědky telefonického hovoru mezi ním a ministrem Pelikánem, pochopili jsme, že se nejedná o stranické zadání v ANO, ale že ministr Pelikán musí zákonu nějakým způsobem věřit nebo mít jinou motivaci. Neváhal ho obhajovat i před svým vůdcem.

S Robertem Pelikánem jsme se potkali. Tématu jsme se intenzivně věnovali necelou hodinu. To je na ministra dost slušný zájem o věc. Uvěřil jsem mu, že on tomu věřil a ctil svůj úkol to předložit. Zákon doputoval do Sněmovny a opět jsme se potkali na Ústavně právním výboru. Vystoupil jsem v obecné rozpravě, snažil se poslancům vysvětlit naše důvody proti navrhovanému řešení. To, že je zákon zbytečný, bylo jasné v tu chvíli zřejmě všem. Jenže když ho úplně odmítnou, zůstanou v legislativě odkazy na status, který by nebylo možné získat.

To vadilo ale politickým stranám, které čekaly, aby mohly zapsat statusy VP svým politickým institutům, a měly tak nárok na státní dotaci. Požadavek na zapsaný status u politického institutu měl být jakousi nálepkou poctivosti, nutnou pro udělení dotace nad rámec těch současných. To, že k účelu kontroly politických stran vznikl mezitím nový úřad a původní požadavek se stal zbytečným, se zdálo být rozumným argumentem. Navrhoval jsem poslancům, ať zruší odkazy v legislativě – tam, kde se status již promítl – zákon o statusu neprojednají, a tím ukončí jeho legislativní proces. To se ale již nedalo stihnout. Znamenalo by to novelizaci příslušných zákonů, jako například toho o politických stranách a hnutích.

Přemýšleli jsme, jak by se dalo pozměňovacím návrhem napravit vše, co bylo doposud napácháno. Předseda Ústavně právního výboru Jeroným Tejc přišel s řešením, kdy by se z Občanského zákoníku prostřednictvím Zákona o statusu VP vyjmulo zmocnění k zápisu statusu a zároveň by se nepřímo novelizovaly všechny zákony, kde byl již termín status VP použitý. Pracovně se to dá pojmenovat jako „vykosťovací návrh“. Měli jsme samozřejmě problém s tím, že by se zasahovalo do Občanského zákoníku, nicméně nikdo nedokázal vymyslet jinou variantu, kterou by podpořila sněmovní legislativa jako právně možnou, souhlasil by s ní předkladatel – tedy ministr Pelikán – měla podporu poslanců napříč politickými stranami a řešila problém neziskových organizací.

S celou situací jsme byli seznámit profesora Karla Eliáše, hlavního autora Občanského zákoníku. Detailně jsme situaci probrali, vysvětlili naše pohnutky. Nutno říci, že měl náš obdiv. Vrtali jsme mu do díla, a přesto dokázal věc pochopit a neodsoudit. Přišlo mu to škoda, ale rozuměl situaci. Stejně tak se k věci stavěla i docentka Kateřina Ronovská, která na ukotvení statusu v „Občanovi“ pracovala a konceptu věřila. Přišlo jí to škoda, mínila, že by se to takhle dělat nemělo.

Zákon pak změnil jméno. Již se nejmenoval o statusu, ale o zrušení statusu a doputoval do Senátu. Tam prošel hladce dvěma výbory. Na plénu se otevřela živá diskuse, kdy na jedné straně zářili odpůrci neziskovek senátoři Ivo Valenta a Jaroslav Kubera. Nejdříve paušalizovali, pak vzápětí vysvětlovali, že vlastně netepou do všech neziskovek, že jsou i ty hodné apod. Prostě stará písnička, nesoucí se na vlně emocí a memorování zažitých pravd o defraudacích, nepostavených dálnicích, úplatcích apod. To provokovalo další senátory a senátorky, aby se ve svých řečech ohradili.

Mělo tohle všechno nějaký smysl? Kolik práce bylo zmařeno, kolik židlí osezeno, kolik jsme zaměstnali poslanců a senátorů? Ano, stálo to za to. Vedli jsme debatu, bez které, troufám si tvrdit, bychom nebyli schopni se posunout, srovnat si myšlenky, hledat efektivní řešení.

Ministr Pelikán předloží něco „na krev“, něco co nemá hlavu ani patu, ale je ochotný se o věci bavit, je ochotný nakonec najít nějaké řešení. Někdo může namítnout, že mu situace vyhovuje, protože „vykostil“ další kousek „vnitřností“ Občana, což on rád. Na jeho obhajobu musím říct, že s návrhem „vykostit“ nepřišel on, byť s ním nakonec souhlasil. K tomu jsme ho ale museli trochu přemlouvat, když nebylo jiné řešení. On, opravdu „kostit“ zprvu nechtěl. Během celého procesu držel slovo a nakonec situaci celkem střídmě a dle mého pravdivě popsal při vystoupení v Senátu.

Dvě základní skupiny v neziskovém sektoru se tvrdě dohadují od dob příprav 0bčanského zákoníku. O podmínkách statusu veřejné prospěšnosti. Jedni tvrdí, že podmínky musejí být přísné, aby to mělo smysl. Ti druzí – mezi něž se řadím i já – soudí, že mají být takové, které budou reagovat na konkrétní státem poskytované benefity. Když teče do bot, tak přišla shoda. Nejsou benefity, status může být problém. Může zbytečně zvyšovat administrativu na straně NNO, stát se předmětem šikany ze strany státu apod. Ohrožení dalo dohromady slušnou skupinu neziskovek, které by se možná jinak nepotkaly, nad společným tématem. Že by zárodek pro nějakou budoucí spolupráci?

Vyhrocováním debaty o NNO jsme v neziskovém sektoru motivovaní vykřičet do světa, že paušalizování a šíření polopravd je nebezpečné. Může někomu přinášet politické body, stejně jako šíření kteréhokoli jiného strachu z věci, o které nemám dost informací. Nesmíme se bát tyhle informace poskytovat. Musíme tak činit efektivně a pro veřejnost srozumitelně. Musíme vysvětlovat, že příjemci státních dotací jsou kontrolovaní stejně jako obce, kraje, ministerstva. Že dotační proces má svoje pravidla, a ty se bohužel stále a nesmyslně zpřísňují. Že občas někoho zavřou, odposlouchávají a jsou toho plné noviny? To je přeci dobře. Stát dokáže odhalit, když dochází k porušování pravidel. I tohle je pro mě dobrá zpráva, nepohoršuji se nad tím a nezbývá mi než věřit ve vyšetření věci.

Buďme optimisté. I přes všechen pocit marnosti a zmaru se okolo nás děje mnoho dobrého, a to i díky nejrůznějším neziskovým organizacím. Díky všem, kteří do debaty okolo statusu veřejné prospěšnosti zapojili, ať již měli názor jakýkoli. Dokud je prostor pro hledání a vede se debata, žijeme ve svobodné společnosti. Jsem přesvědčen, že touha pro transparentnosti neziskových organizací je správná věc. Nejsem si jist, že na všechny lze uplatnit stejný mustr. Neziskový sektor je velmi rozličný a činnosti, které NNO provozují, neporovnatelné. Více věřím na jméno a pověst konkrétní organizace. Věřím osobnímu vztahu s dárci a podporovateli, jistě více než na státem ověřené razítko. Byť přiznávám, že jako předseda velké střešní organizace, podporované mj. MŠMT, bych se zřejmě musel zasadit, aby měla to razítko mezi prvními.

Autor: Aleš Sedláček | pátek 18.8.2017 17:01 | karma článku: 10.91 | přečteno: 430x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Občanské aktivity

Zdenek Horner

Milujeme NATO a proto Ukrajina zvítězí

Poté, co víme, že jsou na Ukrajině vojáci NATO, jsem již úplně klidný. Vítězství je v kapse. A kam se NATO vypraví příště? Bude to Bělorusko nebo Kazachstán? Gruzie? Ta už je rozpracovaná. Arménie by zatím byl těžký oříšek.

12.3.2024 v 12:54 | Karma článku: 33.32 | Přečteno: 909 | Diskuse

Zdenek Horner

Odpověď tazateli k uličnímu a kádrovému výboru

Tazatel se rozhořčuje, že se někdo ve zdejších diskusích cítí být pod knutou postupů někdejších uličních výborů. Vcelku pěkně vystihuje, jak se chovali a jakými pravomocemi byly tyto výbory za komunismus obdařeny, ale ...

10.3.2024 v 13:28 | Karma článku: 32.04 | Přečteno: 754 | Diskuse

Zdenek Horner

Ultrasionismus se už začíná podobat rasismu

Marně si lámu hlavu, k čemu se zveřejňuje seznam nějakých osob. Zveřejněné seznamy mají zastrašovat. Používal je protektorát, pak komunisti. Nyní jsou jako inspirace pro nějakou radikální odnož pravověrných aktivistů?

5.3.2024 v 12:21 | Karma článku: 22.81 | Přečteno: 472 |

Zdenek Horner

Pořádek v dezinterpretaci

Poslední dobou se slovem dezinterpretace přímo šermuje. Dokonce se dá říci, že se tento pojem proměňuje v měřítko politické pravověrnosti a v důkaz ospravedlňující cenzuru. Prohlubování tohoto postupu je hloubení cesty do pekel.

3.3.2024 v 8:57 | Karma článku: 17.32 | Přečteno: 404 | Diskuse

Zdenek Horner

František (chci) Mír toho času papež

Svého času bylo pro mne dogma o neomylnosti papeže důvodem k ochladnutí vůči katolicismu. Dnes se však cítím s papežem v jedné řadě. Život neustále přináší výzvy k zamyšlení a sebereflexi, z nějž může vzejít čisté nad nejčistější.

27.2.2024 v 7:07 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 305 | Diskuse
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 854

Předseda České rady dětí a mládeže.

Dlouhodobě se snažím ovlivnit společenské a legislativní prostředí v ČR nejen ve prospěch organizací, pracujících s dětmi a mládeží, ale i ostatních veřejně prospěšných neziskových organizací. To by mělo být bez zbytečných zásahů státní moci. Mělo by respektovat a oceňovat dobrovolnickou práci.

Za základ celého neziskového sektoru považuji malé spolky v poslední vesnici. Snažím se dívat na svět jejich optikou, byť sám vedu velkou stabilní a profesionalizovanou Radu, která zastřešuje bezmála stovku organizací, pracujících s dětmi a mládeží.

Vystudoval jsem Provozně ekonomickou fakultu ČZU. Vyrostl jsem a stále jsem aktivním členem a dobrovolníkem v Lize lesní moudrosti, kde se věnuji vzdělávacím projektům a pravidelně pracuji s dětmi na Praze 6. Zajímám se o woodcraft a kulturu severoamerických indiánů.

Jsem společníkem v Tribar s.r.o., členem Rady vlády pro NNO, České komise pro UNESCO a Komory mládeže.

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...